Oul’jda

Do života v Kapitolu jsem se naprosto zamilovala ve chvíli, kdy jsem objevila kouzlo místních lázní. Horká voda s bublinkami, vonnými oleji či pěnou, k tomu svíčky a klidná hudba, to je něco, čemu nikdy neodolám. Myslíte, že se něco z téhle mé malé posedlosti objeví i v aréně? Nechte se překvapit. Ve volných chvílích rekonstruuji roubený dům v pátém kraji (Žďár v Podbezdězí), hraji deskové hry a starám se, aby všichni ve všech krajích uměli první pomoc.

Jako tvůrce her jsem figurovala u třech ročníků  osmdesáti osmi hodinových hladových her, hladových her odehrávajících se v zemi neznámé a také u dvou ročníků INTIM(E)ních hladových her. V letošní aréně se starám zejména o Kapitolskou byrokracii a doufám, že splátci ocení i některé mé velmi kreativní nápady na pasti, se kterými se v aréně setkají.

Mic-Hal

Moje jméno naznačuje, že bez mikrofonu nedám ani ránu a jsem chytrej jak HAL9000. Do všeho prudím a na Kapitolu mi nesejde, ale baví mě, jak se hráči v aréně masej. To mi dělá velice, velice, velice dobře. Aby to nebyla anarchie, nýbrž pečlivě promyšlená, systematická, a ke konci gradující jatka, připravuji pravidla soubojů a celé arény. A před závodem a po něm všechny ke všemu ukecám. Doufejme.

Baví mě lana v jakékoli podobě a k jakémukoli účelu, občas i k lezení po skalách. Zbozňuji noční probíhání arény s mapou. Vyhledávám výzvy, ze kterých se hroutím a dokončuji je silnější, zkušenější a drzejší. Aby mě hráči nenašli a nezabili před samotnou hrou, schovávám se v exilu ve vzdáleném kraji Iber-ocel-ona.

Mefju

Jako všichni tady v Kapitolu mám rád místní luxusní jídlo, jedno jaké, ale musí ho být hodně. To v aréně nezažijete. Co se týče umění, hraji na klavír v nóbl podnicích. I přes všechnu dokonalost město občas opustím a jdu běhat podle mapy v hlubokých lesích a vysokých horách. 

Coby gamemaker v aréně připravuji překážky v jižní části arény, především pak problémy pro zavaření mozků. Koneckonců, už jsem pořádal v osmém kraji (Brno) několik ročníků šifrovací hry !TMOU, ve třetím kraji (Železné hory) outdoorový závod OTOB a dále několik drobnějších akcí různě po světě – městské hry, závody v orientačním běhu, šifrovačky.

La Nniska

Miluji život v Kapitolu pro jeho světoznámá divadla, obrovská kina, úžasné knihovny, dechberoucí domy a útulné kavárničky. Život zde je ztělesněný ráj, v kterém je až nemožné vytvořit životberoucí Arenu. Proto jezdím za inspirací do drsných hor, převislých skal, hučících řek a neprostupných lesů.

Do nové Areny přináším především praktické zkušenosti z nespočtu absolvovaných her, které se mi, mnohdy i díky zázraku, podařilo přežít.

Paulach

Služebně nejmladší mezi Kapitolskými, z dolu na hlínu z prašného Valašského distriktu jsem byl mezi samotnou Kapitolskou smetánku vyzdvihnut velkým Mefjuem se kterým jsem se seznámil při závodech orientačního běhu. Za sebou nicméně pár hladových a šifrovacích her se střídavými úspěchy mám.

Byl jsem přizván jako gamemaker jižní části především pro mé sadistické a zlomyslné vlohy jakož i všeliké jiné potřebné vlastnosti pro tvorbu kvalitní arény pro hladové hry. Svůj čas dělím mezi běh, hudbu, cestování, jídlo, fotografii a řezání do lidí.

Lady Ann

Ke kariéře gamemakera jsem se dostala jako prouďák k lanům. Pod taktovkou velké hvězdné káry jsem pokračovala organizací drsnohorské arény, osmdesáti osmi hodinových hladových her a fošnových víkendů. Jedním neuváženým vítězstvím v Labyrintských hrách jsem se také dostala k organizaci dalšího ročníku této soutěže. Po těchto úspěších jsem se odebrala do předčasného gamemakerského důchodu, ze kterého mě vytáhli mí kamarádi po dlouhé době skoro deseti let, když mě požádali o pomoc s vytvořením Ultra Arény. A proč zrovna mě? Je to snad kvůli mým rozsáhlým zkušenostem s bioinformatickou analýzou DNA a tvorbou genetických mutantů? Možná… Zúčastněte se letošních Hladových her a třeba se i budete moci setkat s některým z mých originálních výtvorů…

YES-terka

Do Kapitolu jsem se nedávno přestěhovala z pátého kraje. Byla jsem povolána pro své mnohaleté zkušenosti s pořádáním lokálních her v našem kraji a protože tvůrci vědí, že neumím říct ne.

V kapitolu konečně žiju na vysoké úrovni a postupně poznávám kouzlo saun v místních lázních, ochutnávám nová exotická jídla a užívám si společnost lidí na úrovni. Miluji nové a nepoznané a nebojím se pro to jet až na kraj všech krajů. Tuto výzvu nešlo odmítnout.

Znám všechny slabiny našich splátců, znám jejich nejtajnější fobie a nebojím se jich využít v aréně proti nim. Vyhledávám výšky a hloubky, nebojím se rychlosti a nevadí mi se občas umazat. Hlavně když adrenalin stříká na všechny strany.